TJ Náměšť n. O. „A“ – ŠO MKS Vyškov – 3. kolo – 2. liga

Dělba bodů s Vyškovem

Neděle 20. listopadu přinesla další, v pořadí již 3. kolo 2. ligy E. Poprvé jsme měli tu čest přivítat soupeře v domácím prostředí. Vyškov, stejně jako my, zatím zapsal do tabulky plný počet bodů. Oba celky proto mohly být příjemně překvapeny, že se utkají o dělené vedení v soutěži. Komplikace u nás nastaly v sobotu před zápasem, kdy onemocněl Tomáš Mrazík. Na poslední chvíli ho nahradil Matěj Zezula, který se společně s bráchou Kubou zúčastnil Polofinále juniorů. K náročnému týdnu v Krkonoších museli kluci přidat desátou partii v nedělním zápase, za což jim patří velký dík. A aby toho ve finále nebylo málo, tak pár minut před začátkem volala Nataša Richterová, že kvůli dopravní situaci přijedete minimálně s půlhodinovým zpožděním. Pokud si stále ještě někteří lidé myslí, že šachy nemají dostatečný náboj, tak výčet těchto „zákulisních“ událostí by mohl ke změně názoru stačit. Zajímavé utkání by potom mělo sloužit jako přesvědčovací nástroj číslo 2. 😀

Zpočátku jsme mohli být s průběhem partií spokojení, ale později smůla zaúřadovala také za šachovnicí. Bez větších problémů přidal bod na naši stranu Petr Mičulka (5. šachovnice). Jeho soupeř nevyvíjel figury a udělal příliš mnoho tahů dámou, což vedlo k mazanému zisku pěšce. Když k tomu přičteme náskok ve vývinu a pěšcové výpady černého na obou stranách, tak se nemůžeme divit, že partie skončila ve 22. tazích. Jakub Zezula (6. šachovnice) se přes „polodivoké“ momenty v zahájení propracoval k dvojici střelců a potencionální hře ve středu šachovnice. I když měl soupeř jezdce, tak zavřenější charakter pozice vyhovoval více našemu hráči. Následně se Kuba správně rozhodl pozici otevřít tahem d4, ale po výměně příliš mnoha figur se bílý vysmekl do nestejnobarevných střelců a byl podepsán smír. Škoda nevyužité šance v podobě velmi pasivního jezdce na c1. Svoji druholigovou premiéru zažil již zmíněný Matěj Zezula (8. šachovnice). Partie mu nesedla charakterem. Zatímco soupeř v dámském gambitu uplatňoval poziční hru na dámském křídle, Matějovi chyběl otevřený prostor a k útoku na královském křídle se vůbec nedostal. Jakmile soupeř za pomoci taktiky uloupil pěšce na c6, bylo hotovo. Druhou prohru v zápase zaznamenal David Mičulka (4. šachovnice), který čelil zavřené sicilské, ze které se později vyklubala struktura podobná Maroczymu. Když David obsadil pole d4 a jeho bělopolný střelec zastínil soupeřova kolegu, vypadala partie nadějně. Po výměně dam nastal krizový okamžik ve chvíli, kdy byli odebráni postouplí pěšci z obou táborů. Před 40. tahem udělal náš hráč několik špatných rozhodnutí a z dobře se vyvíjející partie rázem byla nula.

Tomáš Košut (7. šachovnice) ukázal, že pokud hraje bílými, stává se z něj nebezpečný zabiják draků (poznámka autora: obecně vyhrává bílými, nikoliv pouze proti Dračí sicilské). I přes výměnu dam byl Tom útočně naladěn, nastoupil pěšci na dámském křídle, kde získal prostorou převahu a poté se zaměřil na slabinu d6 (18. e5 = nádherný tah!). Po zisku pěšce nepostupoval zabiják draků nejpřesněji, ale ve věžovce si věřil a získal zasloužené vítězství. Druhá a poslední remíza v zápase se zrodila v partii Nataši Richterové (3. šachovnice). Kromě soupeře se musela náměšťská hráčka poprat i s kratším časem na přemýšlení. V Ruské získala nejprve pohodlnou pozici a později také krytého volného pěšce d5, který působil jako silná páka. Během vrcholící časové tísně přiložil černý pod kotlem a obětoval figuru. Orientovat se v pozici nebylo jednoduché, bílá udělala chybu a zakončila partii opakováním tahů. Zástupce kapitána Petr Walek (2. šachovnice) bojoval, stejně jako Matěj, proti jednomu z nejprotivnějších prvních tahů – 1. d4 (poznámka autora: čistě osobní názor, jiné pohledy jsou povoleny). Peťa se ovšem ničeho nezalekl a vynalézavým způsobem získal centrum. Oběť pěšce znamenala výbornou souhru figur, která vedla k zisku kvality. Materiál navíc náš borec s přehledem uplatnil. Ukázkovou formu šachového zhroucení jsem ukázal já (1. šachovnice). Anglickou jsem pojal v duchu bleskové kavárny, kdy jsem proti soupeřovu g6 zahrál Sg5-Dd2-Sh6-h4 s útokem a s králem v centru. Vyhodnotil jsem, že bude lepší pokračovat v útoku s otevřeným h-sloupcem, ale správné bylo naopak zahrát h6 a vystavit černou věž na h8 „do offsidu“. S docházejícím časem jsem kupil jeden slabší tah za druhým, až se soupeři podařilo vyměnit dámy a s pěšcem navíc (obětován za útok aneb promiň b2) využít mizerného postavení bílých lehkých figur. V ten moment ještě existovala šance na udržení rovné hry, ale z frustrace způsobené nerozhodnutím partie v předchozím průběhu jsem použil taktiku, která absolutně nevycházela. Vyškovský hráč si závěr pohlídal a po pěti hodinách stanovil výsledek zápasu na konečných 4:4. Máme tedy bod, který přesně vystihuje, že fotbalové pořekadlo „nedáš, dostaneš“ může svým způsobem platit i v šachových zápasech.

 -Vít Kratochvíl –

Partie Petr Mičulka – Vlastimil Rozumek

[pgn height=700 initialHalfmove=16 autoplayMode=none]

[/pgn]

Článek z webu ŠO MKS Vyškov