TJ Náměšť nad Oslavou A – TJ Náměšť nad Oslavou B – 1. kolo

Náměšť zažila oddílové ligové derby

Je to tak, věc před pár lety naprosto nepředstavitelná se stala skutečností. Do druholigové sezóny 2024/2025 postavila Náměšť hned dvě družstva. Pokus o působení ve dvou různých skupinách a s tím spojené promíchání hráčů na dvou soupiskách ovšem nevyšel, a tak se nejsledovanější oddílový zápas sehrál už v 1. kole v rámci skupiny D. Áčko vstupuje do letošních bojů s vidinou klidnějšího průběhu, než tomu bylo vloni. Bonusem jsou zkušenosti, neplechu naopak může dělat úzký kádr. Béčko má v plánu sbírat cenné partie proti silnějším soupeřům a pokusit se připsat na své konto překvapivé body. Jak napoví následující řádky napsané kapitánem A-týmu, od splnění překvapivého cíle nemuselo být na papíře slabší družstvo tak úplně daleko.

Vzhledem k tomu, že domácí zápasy budeme hrávat vždy naráz, tak derby přineslo příjemný bonus v podobě dostatku místa na nervózní popocházení, hovory opodál od centra šachového dění nebo více čerstvého vzduchu pro všechny přítomné. Na druhou stranu příště nikdo nebude vystaven partiové nervozitě proti týmovým kolegům. V tomto ohledu přispěl zápas pikantním soubojem mezi velkomeziříčskými šachisty Tomášem Mrazíkem (Áčko – zapůjčený k nám na dobu neurčitou) a Adamem Simajchlem (Béčko – hostování s chutí zahrát si vyšší soutěž). Oba se moc dobře znají, vztah trenér-svěřenec opustili už před několika lety, a tak osud sází jeden vzájemný souboj za druhým. Tom se snažil o překvapení v zahájení, ale sám mi sdělil, že se mu to spíš vymstilo a Adam černými dobře kompenzoval obětovaného pěšce. Nedošlo k zásadnímu vychýlení rovnováhy a zkušenější bílý nepřijal remízu jenom kvůli vývoji celého zápasu – při nabídce jsme tušili velké problémy se zvládnutím role týmového favorita. Přineslo to své ovoce v podobě fatální hrubky, po které hráč Béčka ztratil celou věž. K překvapivému vedení 1:0 se přidala půlka na posledním stole. Ruda Richter (nominovaný do Áčka po hromadě omluvenek) se střetl s Mikulášem Hladkým (v Béčku uzavírá základní osmičku aneb rezerva nastoupila v plné polní). Více ze hry, ať už v zahájení, ve střední hře, ale i koncovce mohl mít druhý jmenovaný. Nicméně nepokračoval vždy úderně, takže se Ruda všem možnostem ubránil. Pro příští zvolení lepšího plánu nebo správné pokračování v pěšcovce budou Mikulášovi k ruce právě získané ligové zkušenosti. Áčko zatím vede 1,5:0,5, ale mohlo to být také obráceně. Šachy čistě a jednoduše neodpouští. Srovnání stavu nastalo po skončení partie Tomáš Košut (v Áčku zástupce kapitána) vs. Matěj Zezula (po předchozích sezónách v roli druholigového náhradníka ho čeká plnohodnotné vytížení v Béčku). Rozhodující byla znalost zahájení, kdy Maroczyho struktura více seděla Matějovi (bílé figury). Tom (černé figury) začal mít problém s prostorem a nešikovně postavenými figurkami. Po dvou odevzdaných pěšcích došlo i na citlivější materiální ztráty a najednou jsme na skóre 1,5:1,5. Slovní spojení převzít otěže asi nejlépe vystihuje dění na desce mezi Davidem Mičulkou (v Áčku zůstal pro letošek pouze jeden nositel tohoto příjmení) a Ladislavem Vojtěchem mladším (v Béčku jako další host z blízkého okolí, tentokrát z Velké Bíteše). Mohli jsme sledovat Najdorfa s g3, kde se mi Davidova pozice bílými moc nezamlouvala. Hráč Béčka trochu podcenil postup g-pěšce, ale černopolný střelec působil jako slušná protiváha. Stejně tak aktivní věže úplně vymazaly dva slupnuté píšky na kontě bílého. Ukvapená oběť kvality však nalila vodu na mlýn Davidovi a ten už otěže nepustil. Zkušeně a bez viditelných nervů převrací body na stranu Áčka v poměru 2,5:1,5.

Druhá polovina zápasových šachovnic má dohráno. Je možné, že průběh vypadal trochu jinak, ale historie je mlhavá, a tak má pisálek trumfy plně ve svých rukou. A hned po napsání této informace dostane také šachový prostor. Na třetí šachovnici proti sobě zasedli Vít Kratochvíl (kapitán Áčka, autor článků mapujících zápasy ve 2. lize a osoba modlící se za dobrý vstup do soutěže) a Petr Mičulka (druhý z klanu, pro následující sezónu mentor mladého družstva). Záhy se v partii začaly dít zajímavé věci v podobě náročné pozice na propočet. Až jsem si říkal, že jsem možná vpustil do hry až příliš velkou porci nebezpečí. Některá zajímavá pokračování zůstala za oponou a varianta, kterou černý zvolil pro zisk kvality není dobrá. Kromě pěšce jsem z rukávu mohl tasit aktivní figury, zejména jezdci měli úžasný potencionál nebo obecné útočné možnosti. Nakonec jsem realizoval koncovku V+J+S proti V+S+S se dvěma pěšci navíc. Nejistoty jsou pryč a A-tým utíká na 3,5:1,5. Výhru, která podle průběhu nebyla očekávaná, zapsala do partiáře Nataša Richterová (v Áčku nejvíce nasbíraných pozdních příchodů) v souboji s Vaškem Šetinou (jeden z mladíků, co na předních šachovnicích budí respekt). Bílý neměl žádný strach z diktování tempa a vystavěl pevně vypadající pozici. Později se však zamotal do kombinace na zisk pěšce, kdy jeho jezdec uvízl na kraji šachovnice a po napadení neměl kam uskočit. Bojovný odpor si naše hráčka pohlídala a na závěr vykouzlila hezkou matovou síť, ze které bylo možné se vysvobodit pouze se ztrátou věžky. Za stavu 4,5:1,5 vyhlížíme poslední hrající dvojice. Ještě jedno vítězství zkušeného týmu se zrodilo na první šachovnici. Petr Walek (čerstvý držitel titulu FM, k němuž obdržel jednu zvláštně formulovanou gratulaci) hrál proti Tadeáši Hladkému (první jméno na leaderboardu B-týmu). Pánové zapluli do francouzského přístavu a čekalo se, jak se plavidla vypořádají se situací v centru. Nedošlo na žádné divoké ohňostroje, takže bílý vsadil na kartu jménem jezdec na d4 (v den konání Velké pardubické to byla jasná volba) proti střelci na b7, kterému cestu brzdil pijón postavený na d5. Osudovým se černému stal přechod do koncovky, kdy se tato koňská výhoda naplno projevila – 5,5:1,5. Dohrávka zápasu přistála na bedrech Jakuba Zezuly (vzhledem ke složení mladšího Béčka předseda oddílu rád připomíná, že chtěl Kubu na druhém břehu – jednoduchá odpověď: „nedáme!“) a Andreje Součka (další posila, která přijala nabídku pro mladé hráče zahrát si kvalitní soutěž v kvalitním oddíle). Zahájení se neslo v duchu jasných plánů – hra bílého (Andrej) na dámském a hra černého (Kuba) na královském. Křemík se přiklání na stranu bílého, ale nelíbí se mu rozhodnutí nechat soupeři kvalitu. Materiál navíc měl být klíčovým faktorem. Bohužel to černému neklaplo, manévry nevyšly a ztráta dalšího píška znamenala půlení výsledku. Nejdůležitější číslo pro dlouhodobé soutěže družstev se v utkání Náměšť A vs. Náměšť B ustálilo na hodnotě 6:2.

Výsledek je až příliš krutý, na deskách nás mládí několikrát ušetřilo a ztratilo body. Ukázala se vnitřní síla Áčka a schopnost zvládnout vypjaté momenty, což nám může pomoct do budoucna. Přesto některé výkony mají u sebe zdvižený prst a je třeba se postupně rozjet. Ve 2. kole se opět sejdeme na penzionu. Oba týmy budou figurovat v zápisu jako domácí. Bude plno, budou šachy a je nezpochybnitelné, že se zase hraje 2. liga.

Vít Kratochvíl