TJ Náměšť nad Oslavou A – ŠO Gordic Jihlava A – 4. kolo

Souboj okresů vyšperkovaly vytuněné sestavy 

Na přelomu listopadu a prosince se v Náměšti odehrál jeden zápas navíc, což v letošní sezóně není úplně obvyklé. Již v sobotu změřilo Áčko síly s týmem 2222 ŠK Polabiny C, který se podle výsledku stal jasnou kořistí naší sestavy (6:2). Průběh byl napínavý navzdory faktu, že družstvo z města perníku přijelo pouze v sedmi. Podrobnější reportáž zůstane za oponou, jelikož jsem se zúčastnil pouze jako divák, a navíc na střetnutí dorazil až za tmy. Někdo může sice namítat, že první regulérní partie byly dohrány až s mým příchodem, ale přesto se přikláním k variantě s objevením nového novinářského esa. Víkendu s předehrávkou, jak jsem oba zápasy neoficiálně pojmenoval, se zúčastnili také naši rakouští hosté. Nebylo tak od věci zarezervovat stůl na týmovou večeři. Počty lehce selhaly, s některými se pro účast nepočítalo, z osmi židlí se nakonec stalo potřebných jedenáct, ale přesto se nedostalo na každého. Tímto vyzývám náměšťské restauratéry, kteří váhají s rozjetím nového byznysu, není nač čekat, město vás potřebuje! V dobré náladě jsme situaci u stolu přečkali a chvílemi se dalo vzpomínat na mokré přípravy z doby, kdy jsme jezdili hrát ligu převážně na jižní Moravu. Naladění na utkání týmů z dvou sousedících okresů nemohlo proběhnout za lepších podmínek.

ŠO Gordic Jihlava A proti nám narukoval s téměř základní osmičkou. To jsem si uvědomil až při podvečerním přepisu partií, takže jsem správně nereagoval na poznámku hostujícího kapitána, že se proti nim všichni scházejí. Naschvál to nebylo, a také jihlavští nasadili úderná jména. Není si na co stěžovat. My jsme dle ratingu posílili, protože Rudu Z. a Toma M. nahradili Kuba Z. a domácí kapitán (příjmení nejsou uváděna čistě z taktických důvodů – střídání je přece nedílnou součástí šachových zápasů). Philipp s Hansem taky neutekli nebo nezůstali na pokoji s hotelovým minibarem, takže vytuněnost sestav byla opravdu na místě. Můžeme říci, že očekávání z kvalitního souboje mělo své silné zastoupení. Co by se mohlo pokazit a zabránit sehrání napínavých partií o důležité body? Odpověď je trochu překvapivá a napodruhé zní ještě překvapivěji – pardubické Polabiny hrající zápas s Náměští B. Nechci se incidentem a naprosto nevhodným chováním detailněji zabývat. Krátce zmíním, že na počátku všeho byla oprávněná kontumace provedená delegovaným rozhodčím, kterou však pardubičtí hráči nerespektovali a opakovaným vyrušováním ovlivnili průběh obou probíhajících střetnutí. Toto téma není, nemá být a ani nebude hlavním obsahem článku, takže pojďme na rozbor partií.

Zápas TJ Náměšť nad Oslavou A vs. ŠO Gordic Jihlava A byl nejprve svědkem „oťukávací“ remízy na 2. šachovnici. Hans se mě na svolení k nabídce smíru neptal, ale druhé černé figury za víkend udělají své. Jeho potencionální obhajoba, i když podotýkám, že jsem nic nevytýkal, byla kouzelná. Když jsme se poprvé od podpisu partiáře potkali na chodbě, tak upřímně pravil: „aww boring“ a u toho vypláznul jazyk. Věřím, že se jednalo primárně o hodnocení začínající ploché pozice 0,5:0,5. Letošní premiérovou výhru si připsal – bílými ho nejde nazvat jinak, než zabiják draků – Tomáš Košut. Na 7. šachovnici čelil síle v podobě výborného trenéra, u kterého se ukázalo, že nerozehranost má vliv na šachový výkon na všech úrovních. Bílý rozehrál zahájení netradičně, což černému nemuselo sedět a ztratil hodně času. Přesto jeho figurky působily jako lépe připravené pro skvělou souhru. Vše vyústilo v ryze lidský závěr, kdy nejlepší tahy zůstaly skryty a jiné tahy zase působily jako velmi dobře zahrané. A třešničkou na dortu bylo předčasné vzdání partie, ovšem v náš prospěch 1,5:0,5. Vzhledem k okolnostem možná některé výsledky nepředstavím ve skutečném pořadí. Další a již poslední půlku v zápase pro nás získal David na 8. šachovnici. Hrálo se ve stylu jeho posledních výkonů. Diváci proto mohli sledovat klidné a jisté „popotahovačky“, kde se postupně začaly měnit figury. Bílý prošel kolem možnosti získat nějaké plus, a tak byla remíza nevyhnutelným osudem této partie 2:1. Jako vítr profoukl tímto šachovým víkendem Philipp. Vloni za Áčko neurval žádnou výhru, zatímco letos naplno bodoval už dvakrát. Seděla mu 3. šachovnice a příjemný vánek bílých figur. Nedělní předvedená hra se mi za něj moc líbila. Postupně sbíral různé mikroskopické výhodičky a zejména psychicky stál pevně na nohou (nebo na hlavě?!), jednoduše věděl, co se v celém zápase děje. Čekání na chybu se vyplatilo. Od soupeřky přišla paradoxně hned po časové kontrole. Důležité bylo setrvat s věží na páté řadě, aby neustále podporovala možný postup e-pěšce nebo omezovala aktivního bílého krále. Bez těchto opatření náš hráč zdvojil věže na sedmé řadě a rozhodující výhodu už nepustil 3:1.

Do velmi veselé nálady nás dovedl Kuba na 6. šachovnici. Větší spotřeba času byla jasnou dominantou jihlavského hráče, ale naše mládí se o to postaralo významnou měrou. Pozici, kdy střed desky okupovaly hlavně černé figurky, však nebylo snadné porozumět. Když se mělo rozhodovat a chleba byl správně nalomený, tak se mi moc líbil úder Je2. Přítomnost nestejných střelců neutralizovaly dámy a slabý bílý král. Později bez nejsilnějších figur na šachovnici Jakub zahrál nejlepší plán a před vniknutím černého monarchy na správná políčka se musela protistrana vzdát 4:1. Kapitulace se objevila také na naší straně. Naštěstí už ve chvílích, kdy bylo jasné, že zápas vyhrajeme. Dlouho nic nenasvědčovalo tomu, že bychom na 4. šachovnici měli smutnit. Nataša si s chutí slupla nabízeného pěšce, za kterého neměl bílý hmatatelnou kompenzaci. Trocha té prostorové převahy se totiž rýsovala dávno od volby zahájení. Klíčovou se stala situace krátce po 40. tahu. Černé začaly na účet přicházet malé platby s útočným motivem soupeře. Nutné bylo odpovědět inkasem v podobě zlikvidování centralizovaného jezdce. Cenovka s nápisem „kvalita v čudu“ se však nezamlouvala, a když e-sloupec ovládly další dvě bílé figury, bylo zle. Útok se valil jako lavina a žádné trumfy ho nemohly zastavit. Jihlavští snižují na 4:2. Nebyla by to pravá sezóna družstev, abych se za šachovnicí (tentokrát na 5.) nepotkal s Filipe Zedníčkem. Jako celá řada dnes zmíněných šachových borců jsem měl problémy s časem. Snažil jsem se o eliminování zbytečných komplikací a v určité pozici se mým hlavní terčem stal pěšec na f5. Při jeho krytí černý chyboval, ale já si místo správného sebrání kvality vybral jistotu lepší koncovky. Kůň na e5 (toto pole v kombinaci s jezdcem rozhodovalo ve více soubojích) dominoval celé šachovnici a stal se hnacím motorem pro zisk bodu. Když jsem získal pěšcové dřevo, schylovalo se k čistě technickému pojetí zbytku partie. Pokus o větší zápletky jsem na konci časovky zvládl dobře a věžovka rozhodně remízová nebyla 5:2. Závěr patřil 1. šachovnici, kde se v opakování loňských bojů setkal domácí lídr a jedna z nejnadějnějších českých šachistek. Petr ve snaze nepropadnout časovému trendu zahrál až moc rychle zobnutí druhého extra pěšce. Nicméně po enormně silném Vxf3 se pod ním klidně mohla propadnout židle. Bohužel to byl jeden z těch tahů, které vidíte krystalově čistě až po zahrání vlastní hrubky. Černá si následně pod hrozbou různých matů prorazila cestu k dobírání materiálu. Finální verdikt zněl jasně – za bílého udržet a za černou uplatnit – koncovku nestejných střelců se dvěma píšky míň/víc. Jednalo se doslova o maratonskou partii. Od určení „střelcových“ cílů trvala ještě 50 tahů. Královské procházky a manévry obešly obě křídla šachovnice, až obrana bílého povolila a stejně jako na šestce i zde se radovala černá armáda 5:3.

Vítězíme tak v těžkém zápase, který jsme ovšem měli pod kontrolou. Díky předehranému utkání jsme v tabulce vyšplhali na nejvyšší stupínek. Pokus o vánoční přezimování v patrech nejvyšších zkusíme vybojovat v Lanškrouně. Ano, čeká nás přes kopírák stejný zápas jako v minulé sezóně. I když výsledek budeme chtít pochopitelně změnit. A pokud nezapadneme do metrových závějí sněhu, tak i z posledního klání v roce 2024 bude zveřejněn náměšťský šachový report.

Vít Kratochvíl