TJ Náměšť nad Oslavou A – Panda Rychnov nad Kněžnou – 2. kolo

V opačném gardu, na vítězné vlně a drama kam se podíváš

Již druhým rokem nás losování soutěží zavedlo do skupiny D. Mimo jiné to znamená, že se potkáme s celou řadou soupeřů z loňského ročníku 2. ligy a naskytne se nám příležitost zápasové výsledky potvrdit, vylepšit sérii, napravit zpackané nebo se jednoduše pomstít. Poslední zmíněné platí pro 2. kolo, které se odehrálo v neděli 3. listopadu na naší půdě, kde Áčko přivítalo Rychnov nad Kněžnou. Výsledek zápasu opět skončil nejtěsnějším možným rozdílem a stejně tak uspěl tým, který nemusel vážit dlouhou cestu do bašty soupeře. Díky tomu se nám podařil opačný vstup do druholigových bojů. Uznejte sami, mít po dvou odehraných zápasech 0 bodů (sezóna 2023/2024) nebo 6 bodů (sezóna 2024/2025), je zásadní faktor po všech šachových i nešachových stránkách. K vítězství 4,5:3,5 jsme se probojovali po týmovém výkonu, který vrcholil dramatickými partiemi na předních stolech.

Musím přiznat, že mě překvapil počet polských legionářů, který k nám dorazil. Podobný přístup bych čekal v případě losu tohoto zápasu až na závěrečná kola, kdy by mohlo jít o postupové boje nebo záchranářskou práci. Každopádně respekt za poctivý přístup, některým jistě padla příprava a reálně hrozilo, že domácí prostředí nebude takový „bububu“ faktor. Jeden z polských bodů přidali hosté na 7. šachovnici, kde za bílé figury zasedl David Mičulka. Rozhodně to nebyl úplně jeho den. Problémům nic nenasvědčovalo až do doby, kdy David otevřel centrum. Vzhledem k tomu, že černý měl v držení dvojici střelců, tak mu vše hrálo do karet. Náš hráč začal mít záhy trable s umístěním jezdců a kvůli hrubce nezapsal ani 20 tahů. Prohráváme 0:1, ale vyrovnanost většiny duelů nasvědčuje tomu, že se vše může rychle změnit. Na 8. šachovnici zažila Náměšť velký návrat. Ruda Zezula se opět rozhodl tahat figurkami černobílého světa a nutno uznat, že ze svého umu příliš neztratil. Po rozhození sítí v zahájení bylo jasné, že náš navrátilec se černými ujme útoku na bílého krále se šancemi pochytat pár úderů také v centru. Na pozoru musí být před soupeřovou rybářskou základnou chystající si pruty na dámském křídle. Pokud máte ze zvolených slov pocit, že je Ruda vášnivý rybář, tak se ho musíte zeptat sami. Já to nevím, nahodil jsem pouze náhodnou návnadu. S přibývajícím časem byl bílý král pod větším a větším tlakem a moc obránců mu nezbývalo. Navíc valná část obraných možností byla počítačového charakteru, takže černý mohl partii zakončit jedno-tahovým matem. Chystám se potřást pravicí, ale mat nepřichází, co se to děje? Černý si spočítal, že dává mat 5. tahem a okamžité Df1 vůbec nezvažoval (no co, mat se i tak zrodil na stejném poli). Po letech vydařená premiéra vyrovnává skóre na 1:1 a zrak je přesunut na 6. prkno, kde se s dětským tahem na branku statečně pere Tomáš Košut. Plán zní jasně, nikam se černými nehnat a získat solidní pozici. Nevychází to přesně podle představ, ale nikdo ze zúčastněných neviděl 23. Dc7!, což je tah paralyzující celou pozici černého. Po výměně dam není třeba víc, než pokrýt pár jednoduchých hrozeb ve vzniklé střelcovce a jsme svědky první remízy 1,5:1,5.

Podle naučených schémat vyučuje na 5. desce profesor Mráza – civilním jménem Tomáš Mrazík. Začínáme s úvodem rozbití pěšcové struktury a vytvoření budoucích aspirantů na slabá pole. V semináři si ukážeme, jak černého (v tomto případě černou) zbavit dvojice střelců pod mírnou hrozbou útoku. Plynule přecházíme k dlouhé přednášce. Hlavní náplní bude uplatňování výrazné převahy. Máme před sebou možnosti druhé fáze útoku, zaměření se na různé slabiny a pro dnešek vybíráme kombinaci obojího. I když došlo k malému zádrhelu při proslovu, tak profesorský výkon nemůžeme nevynachválit. Od katedry k vedení 2,5:1,5 a dohrávají pouze přední stoly. Já se na 3. šachovnici rozhoduji pro oprášení u mě dříve hojně hrané varianty proti Francouzské. Vloni se mému soupeři nechtělo do žádné ostřejší pozice, takže ani tentokrát nepočítám se hrou na riziko (nebo ano?!). Zaměřuji se na mlhu v podobě pěšce na g7. Nakonec vyhodnocuji, že udělám malou rošádu, a i bez slupnutí pěšce budu doufat, že to přežiju. Rozjedeme několik útočných tahů, ale po chvíli se stejně přesouváme na hranu koncovky, kde doufám v sílu volného áčka. Černý nepostupuje nejpřesněji, čímž dostávám do hry také zatoulaného jezdce a neúprosně mířím k materiálním ziskům. Triky s vysmeknutím nefungují a na konci bílé aktivní figurky dávají hezký mat 3,5:1,5. Odjíždějícím dávám možná trochu nezodpovědně najevo, že zápas by nám měl spadnout do klína. Nevzal jsem v úvahu hned několik faktorů – naposledy jsem se na pozice pořádně podíval před začátkem vlastní časovky/dohrávání partie a druhým podstatným byly silné trumfy rychnovských. Jmenovitě dva nezadržitelně postupující pěšci, výrazná prostorová převaha a doslova útěk hrobníkovi z lopaty. Naznačení pro další průběh máme za sebou a konkrétní menu se hned servíruje… 4. šachovnici hájil Jakub Zezula. Mladý hráč s ještě mladším vyměnil dámy a postupně ukázal, že otěže má ve svých rukou. Zdánlivá výhoda bílého se měnila v sympatie dávno minulé a tábory se rozdělily na střelce (černý) a jezdce (bílý). Kuba dokázal naplno využít dlouhých a otevřených dálnic. V kombinaci s vazbou jasná pozvánka na zisk kvality. Bílý se však nevzdal, tušil, že realizace skrývá pár přesných tahů a dostal se ke své kompenzaci – prchající efko s éčkem plus za zády cválající jízda. Černý už musí tahat za ruční brzdu, která vede k nerozhodnému výsledku. Co však není nerozhodné, je skóre 4:2.

Napětí by se dalo krájet. Druhý zápas už skončil, značná část Áčka se taky rozprchla, ale drama vrcholí a o bodových ziscích pro každé z družstev rozhodnou hráči na pole position. Z pozice kapitána to snáším různě. Vařím si kávu, koukám na partiáře Béčka, odcházím a přicházím zpět k dění, které zbývá. Hlavou mi proběhla i myšlenka, že se to už dít nemuselo. A proč? Odpověď se skrývá na 1. prkně. Peťa Walek, evidentně též zaskočen sestavou hostů, se však od začátku ničeho nebál a za odvážný postup byl po zásluze odměněn. Rychnovská jednička totiž přehlédla pěkný úder, po kterém už nebylo možné odvrátit ztrátu figury. Nicméně v mlze je síla nejen v horrorech, ale také v šachových partiích. Z výrazné výhody bílého přes první časovku mnoho ubylo, a nakonec se černý král dostal až na útočnou polovinu. V ten moment začal boj o holý život, protože náš lídr z vyhrané pozice musel zachraňovat, co se dalo. Nezachránil tedy svého jezdce navíc, ten zařehtal naposledy před velkou sérií šachů černému monarchovi. Ač je partie od přechodu do dámské koncovky vyhraná, tak s nervy to lehká záležitost nebyla. Heroicky po více než 5 hodinách hry a přes tisíc různých emocí přidáváme důležitou půlku 4,5:2,5. Nataša Richterová dohrává pouze pár minutek po skončení klíčové partie a zápas tak uzavírá dění na 2. šachovnici. Pojďme si však říct, že vývoj na 1. a 2. desce šel ruku v ruce a bylo nutné obě partie vnímat jako jeden celek. Neustále vyhodnocovat, co by jeden výsledek mohl udělat s výsledkem nebo průběhem druhým. Nataša se s polským FM celou dobu zdržovala v obraném valu, u kterého snila, že se jej podaří transformovat do útočné jednotky. Mnou navrhované e5 dávalo šance, ale součástí byla oběť pěšce. Naše hráčka se rozhodla pro bezbolestný výpad dámou. S ubývajícím časem však odcházela přesnost a důležitou se stala prostorová převaha, která dávala bílému více možností zakončit partii se ziskem celého bodu. Když vynutil výměnu dam, riziko slabého krále pominulo a zbytek byl záležitostí techniky. Zrodil se tak nejtěsnější možný výsledek 4,5:3,5 se zápisem ze strany domácích. Zápasu nechybělo téměř nic a uvidíme, jaká šachová dobrodružství na Áčko čekají při venkovních střetnutích.

Vít Kratochvíl