TJ Lanškroun : TJ Náměšť nad Oslavou „A“ – 2. liga, 4. kolo

Buch und Bier v Lanškrouně

Nebo spíš v Moravské Třebové… Řeč není o ničem jiném, než o trochu záhadném “Buch und Bier” v nadpisu článku, který přiblíží druholigový víkend na dalším venkovním zápase v letošní 2. lize D. Cesta do Lanškrouna už po zveřejnění losu naší skupiny nepůsobila zrovna lákavě. Když se objevily první náznaky sněhové kalamity a byla odhalena účast mládežnického družstva na Extralize dorostu v Hradci Králové, nebylo co řešit, vyrazili jsme opět o den dřív. Poprvé v sezóně za nás nastoupila jedna z rakouských posil, do šachů velmi zapálený, Thomas Bauer. Jakmile přežil všechny nástrahy, které pro něj ve svém typickém stylu připravilo Brno, připojil se k posádce hnědého oře a začalo poznávání náměšťské šachové kultury. V duchu jsem si říkal, že pokud ho neodradila rvačka pochybných existencí v jednom nejmenovaném nákupním domě, tak náš tým zvládne bez větších zaražení a hledání příležitostí na útěk zpět do Rakouska.

Podle úvodu je snadné si doplnit, že jsme nocovali v Moravské Třebové, kde nechyběla ani večerní zastávka, jak se říká “na jedno”. Zatímco většina plnoletých hráčů Náměště zvolila přípravu se sklenicí piva, Thomas popíjel čaj, vytáhl šachovou knihu a pokud se zrovna nezapojoval do zajímavých konverzací, ukázal nám přípravu šachisty, který neskrývá ambice a chce dosáhnout na vysněný titul velmistra. Podle výsledků můžeme usoudit, že pověry spojené se stylem přípravy nemají na nedělní výkon v družstvu tak podstatný vliv, jak by se mohlo na první pohled zdát. Náš večer každopádně probíhal ve výborné týmové atmosféře “knihy a piva”, tedy německy “Buch und Bier”.

Začátek zápasu se nesl v zimním duchu, jelikož na každé straně se našel jeden člen družstva, který kvůli neprůjezdným silnicím byl nucen dorazit později. Na ostatních šachovnicích vypukl boj a důležité body do tabulky. Naši (bohužel) jedinou výhru zaznamenal kat osmiletých ďáblů a starých sušičů Tom Zelený. Vznikla pozice s obrácenými rošádami, kde Tom, jakožto bílý, se k útoku dostal rychleji a vše řešil efektivněji, než černý. Když už se zdálo, že většina útočných prvků z partie vymizela, prokázal cit správného mazáka a s klidem objevil důležité tahy vedoucí k výhře. Ze série uhraných remíz jako první dohrála Nataša. Posilněná sobotním úspěchem (5. místo) na tradičním rapidu O losinského kapra, ale také určitou přehraností, přijala soupeřovu nabídku na smír v rovné pozici. Půlku přidal také Peťa Walek. Proti Caro-Kannu použil svoji oblíbenou variantu, ale lanškrounská dvojka v sestavě hrála pevně a hlavně přesně podle zažitých norem tohoto zahájení. V momentě podepsání remízy měl dokonce mírný chlup na své straně černý. Tomáš Košut pozici částečně zablokoval, ale ocitl se ve větších problémech s prostorem, než soupeř a mohl pouze čekat, než bílý udeří/prorazí např. v centru. Přišla ovšem nečekaná nabídka remízy, která nešla odmítnou. Když pozice vypadá špatně lidsky a křemík vám dokonce zahlásí úplnou zdechlinu, stane se dělba bodů cenným prvkem. Já jsem ve své partii vzhledem ke stavu zápasu, kdy viditelně za delší konec tahali domácí, remízu odmítl. Moc nadějí na dotažení partie do vítězného konce jsem neměl. Nadějný útok jsem už dávno kvůli velké časové spotřebě zazdil a koncovky hrály do karet domácímu kapitánovi. Čtyřvěžovka s nestejnobarevnými střelci tak vedla k remízovému cíli, který rozhodnutý výsledek celého souboje stejně změnit nemohl.

Thomas na jedničce rozehrál zahájení netradičně. Tím zapadl do náměšťské skládačky jako perfektní dílek, aniž by o tom měl tušení. Lídr Lanškrouna reagoval zkušeně, ale mírně zamotaná pozice chvílemi překvapila nejen samotné aktéry. V šachu často rozhoduje, kdo udělá poslední chybu. V této partii to byl náš hráč, který špatně reagoval v taktických zápletkách. O osudu rozhodovala koncovka s kvalitou méně, kdy byl černý kůň odříznutý na b2 a pouze sledoval Thomasovu prohru. Neúspěšnou individuální neděli zažil také Kuba Zezula. Jeho soupeř byl dle Ela druhý nejsilnější, ale na soupisce je napsaný níže. Bílý se rozhodl rozvířit vody zajímavou obětí, která průběh vyvedla z pozičního stylu. Jakub se s figurou navíc a oslabeným králem několik tahů bránil dobře, ale poslední nepřesnost vedla k rozebrání všech možných úkrytů pro černého monarchu a partie byla ukončena tah před matem na tzv. královské procházce. U Petra Mičulky jsme s napětím odpočítávali tahy, které povedou k oběti jezdce z g5. Protivník za šachovnicí jezdce sice napadl, ale nechal ho správně bez povšimnutí, sám vylepšoval figurky v centru a chystal si svůj útok. V kritické pozici Petr obětoval druhého jezdce, postaveného na d4, a v té chvíli se mu partie úplně rozsypala. Jednalo se o prohrávající plán.

Partie jsem nepopisoval přesně podle průběhu, ale naopak podle výsledků. Veškeré rozhodující momenty byly na straně Lanškrouna a to vedlo ke třetí prohře pro naše Áčko. Nezbývá nic jiného, než zatnout zuby a smířit se s tím, že letošní ročník je a bude pro nás záchranářský. Ale jak prohlásil jeden moudrý člen náměšťského týmu: “Zopakovat první úspěšnou sezónu nebo na ni navázat, je vždy nejtěžší.”

Vít Kratochvíl