ŠO Gordic Jihlava – TJ Náměšť nad Oslavou A – 2. kolo

Další derby s hořkou příchutí

Druhý článek mapující naši cestu druholigovou soutěží se psal o poznání složitěji než ten první. Nejen kvůli tomu, že jsme prohráli a vůbec nebodovali, ale také z důvodu zabrání dobrého přirovnání ze strany jihlavské redakce. Posuďte sami…. domácí kapitán zahajuje se slovy, že naše Áčko vítá v Jihlavě, následuje “zápas ŠO Gordic Jihlava versus TJ Náměšť nad Oslavou blablabla” a parádní dovětek, že se jedná o takové šachové El Clásico. Nápad uložen do mozkovny, jistě půjde rychle a dobře zpracovat. Smůla! Den po zápasu už vidím všude zveřejněný zázrak “El Clásico 2. Da ligy”. Více zdarma propagace není třeba, pojďme na vlastní La Ligu (čti: pohled z náměšťské strany).

Stručný souhrn pro čtenáře sedíc u snídaně, vychutnávajíc si dobrou kávu a čekajíc na brzký odchod do práce. Začali jsme s náznakem velkého průseru. S vlastní enormní spotřebou času jsem po chvíli kouknul doprava, kde máme jednu nepříjemnou pozici a dvě téměř na ručník. Akcie majíc velmi slabý potenciál. Naštěstí mě šachová léta v Náměšti naučila věřit svým lidem a doufat ve velké obraty. Ten se nevyskytl u Mrázy, jednoduchý šach a jezdec nemá co žrát, ani sebe. Mikuláš bezproblémová půlka s unaveným trenérem, dál to konkrétně ždímat nešlo. Matěj si k boji vybral dalšího vyčerpaného trenéra. Zde jsme štěstí neměli, nepovedené zahájení, útočný úder a kapitulace nevyhnutelná. Já jsem vykřesal naději přes zpochybňování obou stran, ale koncovka mi ve výsledku sedla. Tadeáš může být bílými za dělbu bodu rád. FM Walek po minulém (znuděném) nezdaru tentokrát stojí pevně na značkách a výhra jde na naše konto. Kuba se podruhé trápí a musí se bránit všemi dostupnými prostředky. Když se dostává z nejhoršího a hledá své šance, přichází pád praporku. Tím zhasíná oheň obratu a nastává smutný návrat domů. Ještě ne! Zapomněli bychom na Kokše! Zase dře jako poslední, pot až na…, protože většinu partie hraje o pěšce chudší. Dámskou volenku/koncovku udržel. Pokud to není jasné – 4,5:3,5 pro domácí mančaft.

Podrobněji si důležité momenty rozebereme v elektronické tužce. U Petra jsme byli svědky pasivního Alapina ze strany domácího lídra. Černý snadno obsadil centrum, v podstatě prohodil barvy a začal výběr, jakým směrem vést kormidlo k zaslíbené výhře. Byla to kombinace lavírování na obou křídlech, kdy v závěru bílý úplně přehlédl jednoduchou ztrátu svého koně. 0-1 Tadeáš čelil Caro-Kannu s Jf6. Na první pohled zavrženíhodná varianta, ale vodiči bílých figur nemohou říct “odebereme všechno dřevo a pěšcovku můžeš vzdát”. To je příliš snová idea, a tak přichází na řadu hledání jiného receptu. Plán s natažením pěšcové laviny a pokusem o rychlé přečíslení selhává v počtu figur na šachovnici a do budoucna také slabém králi. Naštěstí černý nevyhodnotil tah h4 jako rozhodující páku. Nejsme stroje, v obýváku to najde každý. 0,5-0,5 Kubova důvěra ve Španělku pokračuje i ve druhé okresním městě. Osobně jsem věřil, že má ten polozavřený až zavřený charakter pozice pod palcem. Já bych bělopoláka postrádal víc. Co svět nechtěl, bílý začíná útočit a černý je bez protihry. Do zastavení hodin se vždy bojuje, centrum se vylidňuje a ty slabé akcie může najednou sčítat náš hráč. Z nejhoršího jsme venku a potom se dostaví pan budík. Nemáme ho rádi ráno a u partie dokáže vytvořit doslova emoční peklo. 1-0 Ve své partii čekám, co se bude servírovat. 1…Jf6 opravdu nesvačím, na meníčku bych radši viděl druhou koninu. S více minutami na hodinách (ty jsem neměl, proto komplikace) téměř božská pozice – prostorová převaha, určitá souhra figur, malé útočné choutky nebo možnost postupně černého přehrávat. Oslabení hradby před vlastním monarchou není za soupeře dobré rozhodnutí. Pěšců napočítám ve všech scénářích na konci větší množství. 1-0

V poločasovém a chronologickém přehledu 1,5:2,5 pro stranu hostí.

Tužka se přesouvá k druhé jedenáctce, tedy čtyřce. Tom Mrazík měl na desce toho aktivnějšího Alapina (trochu šťouchnutí opět na účet prvního stolu). My to bílými nehrajeme, takže ve stylu Ftáčnikově Mráza staví své struktury. Bohužel lehce větrá černý král, černopolák má k dračímu daleko a onen jezdec na a6 čeká na záhubu. Přesto je vše dobré až do myšlenky ulevit si výměnou obou věží. Přenos můžeme pauznout a posunout se dál. 1-0 Večeřet budeme v Itálii. Tom Košut staví jezdce na c3 a s pevnou hradbou c2-d3-e4 posouvá dalšího kolegu až na f4. Zde nám chvíli po zahájení vzniká taktická díra. Křemík si chrochtá, černý hodně mění, možná až na hranu. Dámské koncovky mohou být zrádné. Hodnocení se přelévá z mínusů k nule a naopak. A to až do doby, kdy přichází jasné linie pro věčný šach. 0,5-0,5 U Matěje zdá se, bylo až příliš c5. Jediné vyvinuté figury Sc5 a Jc7 jsou na ráně a v  některých variantách překáží. Bílý nasazuje korunku úderem Sxh6!, který vede k nevyhnutelným materiálním ztrátám. Týmový duch žije dál, ale partie se musí vzdát. 1-0 Mikuláš by mohl být obětí CtrlC + CtrlV. Nemusel bych přidávat žádnou další omáčku k již řečenému ve snídaňovém přehledu. Přesto se sluší napsat, že Sicilka se Sb5 zamotala černému lehce hlavu. Vyjel dámou sezobnout centrálního pěšce, ale s velkým časovým odstupem si to rozmyslel. Spadl by rovnou pod silný proud bílé aktivity. Pozice dále nevybočila z rovnováhy, a když v symetrickém centru zůstaly hybnou silou už pouze jezdci, na papír padly jen dva autogramy. 0,5-0,5

Druhý poločas lépe pro domácí 3:1.

Sezóna je dlouhá. Fanouškovský pokřik “pískej konec!” je vzdálen na tunách popsaných partiářů a srdcervoucích šachových výkonů.

Vít Kratochvíl