ŠO Gordic Jihlava „A“: TJ Náměšť nad Oslavou „A“ – 2. liga, 6. kolo

Jihlavská mise dopadla na jedničku

První druholigový zápas v roce 2024 nás zavedl na půdu mladého týmu Gordic Jihlava A, který v dosavadních střetnutích ukázal, že umí zdařile vzdorovat papírovým předpokladům. Při pohledu na soupisky obou družstev můžeme hledat jisté podobnosti. Například jakýkoliv soupeř absolutně netuší, jak k zápasu přistoupí esa napsaná na prvních třech šachovnicích v základu, nebo co vůbec čekat od vesměs mladého týmu. Ve druhém bodě uznávám, že mládí gordického Áčka má, co se týká věkového průměru, nad tím náměšťským navrch. Přece jenom někteří naši “mladíci” už dosluhují a udržování se (aspoň slovně) v této kategorii je spíš nostalgické vzpomínání na dobu, kdy jsme také okrádali starší hráče o jejich těžce vydřené Elo bodíky. V neděli 14. ledna jsme v duelu 6. kola 2. ligy D dokázali předčit domácí alespoň v počtu “předních es”, která se k utkání dostavila. To, že jsme poměr 2:1 nevyužili podle ideálních představ, je jedním z témat tohoto článku.

Když si zpětně vybavím, že jsem do jihlavského DDM dokráčel těsně na stanovený začátek zápasu, obvyklým škrabopisem vyplnil sestavu, čekal (podotýkám zbytečně) na Philippa, než se vrátí z akce “přeparkuj auto” a ještě se dlouho vzpamatovával ze stavu, že se v neděli zase hrají šachy, není úplně překvapivé, že moje partie skončila jako první. Naštěstí to nebyl žádný výbuch, ale bod pro Náměšť. Soupeř se tradičně rozhodl pro pozici s izolákem, já proti tomu (též tradičně) postavil domek se Sg2, ale novinkou bylo a3, b4 a Sb2. Později jsem toho začal trochu litovat, ale nepřišlo žádné ostřejší a5 a po zvláštním manévru dámou jsem docílil dobré pozice (bohužel s otřesným časem – taky klasika). Pozice každopádně byla víc než čas, který začal postupně trápit i černého, který v nepříjemné situaci nechal stát figuru.

Vedení je fajn, ale zápas vypadá všelijak. Poprvé v sezoně se můžu jakž takž věnovat kapitánování “na plný úvazek”, ale tajně doufám, že to nebude moc potřeba. I na čtvrté šachovnici se objevilo a3 v kombinaci s b4, ale v tomto případě se jednalo o dva úvodní tahy domácího hráče. Kuba Zezula reagoval přirozeně a černými stál ze zahájení naprosto bez problému. Počkal si na další zvláštní nápad bílého. Tím se stal tah g4, který vytvořil dobře přístupné slabé pole na f4. Oba střelci nemají do čeho píchnout, král působí velmi slabě a také taktika hrála do karet nejmladšímu členu naší zápasové sestavy.  Se získaným pěšcem přišly bohužel také první nepřesnosti a velká výhoda se postupně vytratila. Bílý nabízí remízu (byla přijata) v pozici, kdy má stále o dost horšího krále, ale disponuje silnou kompenzací v podobě volného pěšce na a6. Do vedení s větším náskokem nás dostal David Mičulka. Na poslední desce čelil Elově výrazně slabšímu hráči, ale při pohledu na průběh byste nic takového tvrdit nemohli. Manévrování s sebou přineslo několik výměn a do kritické pozice se aktéři partie dostali po 30. tahu, kdy bílý zahrál na první pohled silné Vg3. Neodhadl však správně, že černý má údernou sílu ve využití slabé poslední řady. Měla se stát výměna věží na d1 s dalším Vd8 a na jakýkoliv ústup dámou přijde Je2 se ziskem materiálu. Naštěstí pro nás se toto pokračování nestalo a bod přidal David se dvěma pěšci navíc. Kvalitní drama sehráli borci na dvojce. Premiéru si za nás touto partií odbyl Philipp Enoeckl. Moc se mi jeho styl hraní bílými nezamlouval, ale nejsem silný FM a navíc mě Philipp ve vzájemném souboji před pár lety porazil, takže tuplovaný důvod k mlčení. Bohužel stejně jako on tenkrát přehrál mě, tak byl podobným způsobem přehrán nyní domácím kapitánem. Když se v maximálním ohrožení ocitl také bílý král, už jsem v úspěšný výsledek přestal věřit. Gordický viking dokonce v časovce přiložil pod kotlem obětí figury, ale žádný závěrečný úder se s údivem všech přihlížejících nekonal. Čtyři pěšci za figuru dále značili nebezpečí pro bílého, ale z nejhoršího se dostal. Ve 41. tahu se ovšem stala šachovo-časová tragédie. Philipp nevěděl, zda se mu přidá 15 či 30 minut, nebo jestli se vůbec něco přidá a pokračoval ve hře se 30 sekundami. Hrubka byla na světě a zapisujeme první prohru v zápase.

U Thomase Bauera na první šachovnici se vše dlouho vyvíjelo ve vyrovnaném duchu. Skoro to vypadalo, že může hrál roli slabý král, jak se už stalo v jiných soubojích. Důležitějším prvkem nakonec bylo centrum, kde domácí lídr pohrozil postupem e5 a Thomas raději odevzdal dvě figury za věž. Trochu se štěstím se mu podařilo dostat do pozice s věčným šachem a partii zachránit. Vyrovnat skóre se jihlavským povedlo díky prohře Tomáše Košuta. Bílý se za ničím nehnal a v drakovi použil variantu, co by černému neměla vytvořit žádné vrásky na tváři. Tomáš za aktivitu svých věží v koncovce obětoval pěšce, ale po výměně jednoho páru se výhoda překlopila na stranu soupeře. Ztráta kvality nekompromisně vedla k výsledku 1-0. Zbylé dvě partie se odehrály v naší režii. Alespoň tedy výsledkově, průběh odpovídal napínavému dění během celého zápasu. Petr Walek donutil soupeřku k odevzdání dvojice střelců a později díky zabijákovi na g7 získal pěšce. Cena? Pasivnější figury a méně prostoru k nadechnutí. Ale jak se říká v mnoha šachových kruzích – “pěšec je pěšec”. Chyba se stala až v momentě, kdy bílá hromadnými výměnami na b6 nechala černému rozehrát figury a přehlédla, že střelce zdarma sebrat nelze kvůli dvojúderu na slabé první řadě. Trpělivý výkon a nejtěsnější možné vedení při dohrávané poslední partii. Další z Petrů (Mičulka) měl v duelu největší věkový rozdíl. I přesto se proti mládí pustil do malých obětí a neopatrných tahů. Chycení dámy na e7 černému sice nevychází, ale jediná záchrana vede přes tah Sf4 a na konci všech kombinací bílý ztrácí figuru kvůli g5. Podruhé máme štěstí, že vítězná varianta nebyla zahrána. Přesto na šachovnici pokračoval určitý chaos, který měl ovšem Petr dlouhou dobu pod kontrolou. Jeho výkon zdobily aktivní figury, které ve spojení s lepšími volnými pěšci taky rozhodly o výsledku. Na závěr vznikla hezká matová síť.

V důležitém zápase vítězíme 5:3. Výsledky na jednotlivých šachovnicích nakonec ukázaly, že proti mladým soupeřům jsme uhráli 4,5/5 a starší z řad Gordicu A nám naopak uštědřili debakl a povolili jenom 0,5/3. Podobné příběhy šachy přinášejí a my se těm s vítězným koncem nebudeme bránit ani v příštím záchranářském souboji proti Poličce.

Vít Kratochví