Panda Rychnov nad Kněžnou – TJ Náměšť nad Oslavou A – 10. kolo

V kůži plyšáka na baterky

Předem bych rád upozornil, že nehodlám hodnotit tyto dětské plyšové hračky a pouštět se tak do debat, zda za to stojí nebo jsou pouze zbytečnou náhražkou plyšáků obyčejných. Nádech a výdech pro každého, kdo se po prvních větách vrací do svého dětství. A teď k jádru pudla, nikoliv plyšového! Naše předvedená hra byla celkem na baterky, a také jsme vzhledem k síle naší sestavy kousaly asi jako plyšový dinosaurus. Zápasovou atmosféru máme vykreslenou. Z vážného soudku je třeba zmínit, že v týdnu kvůli výrazným mrazům vyhlásila bojkot baterka Rudova auta. Aby toho nebylo málo, tak před druhým víkendovým zápasem klekla i ta záložní. Na baterky všech druhů v lednu zrovna spolehnutí nebylo.

Z předchozích řádků vyplývá, že jsme si opět naplánovali šachový víkendový výjezd. Nemuset se ráno hned dvakrát plahočit do Rychnova nad Kněžnou a Hradce Králové bylo zlaté. Horší bylo, že poprvé udeřila skutečná zima, a kromě vybitých baterek se nad námi houpala hrozba zasněžených a namrzlých cest. I přes dílčí problémy, jako byl Philippův sněhem zpožděný vlak, jsme se do sobotního cíle – Rychnova – dopravili skoro s prstem v nose. Zkušený řidič Petr náš zážitek obohatil o pár plánovaných (doufám?!) zimních smyků a dovezl nás ke správnému vstupu do hrací místnosti. Takové štěstí už neměla Rudova posádka. Dojeli na adresu uvedenou ve všech zpravodajích, což ovšem znamenalo, že museli pašerácky projít přes pozemek místního gymnázia. Toto jde trochu na vrub kapitána, jelikož jsme sem rozhodně nezajížděli poprvé. Jejda.

Pohled na zápis o utkání vtloukal do hlav myšlenku, že jsme favorité a musíme pomýšlet na plný počet bodů. Postupně jsme však zjišťovali, že i jeden jediný bod by nemusel být na škodu. Nepamatuji si přesné pořadí konce všech partií, takže šachovou část rozdělíme na dvě dějství. První lze pracovně pojmenovat jako “Plyšák začíná být bezzubý” a to druhé zase “Vypadly nám zuby, nasadíme protézu”.

Bezzubé dějství – z mlhy ještě vytáhnu, že první dohrál Philipp. Na desce se objevilo něco na styl Benoni, kde náš host bílými postavil zdravou pozici zaměřenou na vývin figur. Následně otevřel centrum a doufal v náklonnost pro aktivnější stranu. Rizikovější postup d6 zavrhl, vyměnily se všechny lehké figury a podepsala se remíza. Domácí zde vytěžili maximum. 0,5:0,5 Ruda si chvíli po zdolání dlouhé cesty rozdělal s láskou připravenou svačinu, ale hřejivé doteky domova mu u šachovnice zhatilo zahájení – opět jsme svědky Caro-Kannu. Výměnná varianta, na b7 se bere jenom v Brně a bum! Ze strachu ze sevření na dámském křídle volí bílý vytvoření izoláka. Ten záhy zmizel, ale pouze za cenu být o pěšáka chudší. Výhru černý vypustil až po oběti jezdce. Údery jako je 40…b5 se nehledají snadno. Ruda se k věčňáku nenechal pobízet, i když trval dalších 20 tahů. 1:1 Já jsem si do Rychnova nedovezl náhradní baterky, takže můj plyšák byl k sucharství předurčen již dávno. Večer jsem při týmové večeři říkal, že jsem se přesvědčoval k tomu, abych nehrál kavárnu a o pár okamžiků později stejně Sg4 proti anglické výstavbě soupeře přišlo. K masivním obětem jsem se neodhodlal, přesto se partie ubírala směrem mé jasné převahy. Přechod do věžovky eliminoval hrozbu prvotního zkratu v časovce, aby přišla katastrofa těsně před kontrolou. V mozku jsem vyčaroval schéma, které bílý nemůže stihnout ani za mák, ale já mu uvěřil a místo bodu nabízím půlku v remízové koncovce. Přestřel o deset metrů. 1,5:1,5 Kokeš neměl s málo ambiciózním zahájením problémy a vyrovnal s vyhlídkami na aktivní postupy na dámském. Do bojů se však trochu zamotal a musel hasit více požárů. Domácí mohli mít želízko ve věžovce, ale tentokrát se podařilo vyklouznout naší straně. 2:2

Dějství chrupu a protézy – dva cenné zuby jsme poztráceli na 3. a 4. šachovnici, kde náměšťští mladí čelili ještě mladším rychnovským. Tadeáš zvolil nějakou francouzskou odbočku, která vyžadovala velkou dávku přesnosti. Bílý pracoval s prostorovou převahou a jeho osud nemohla dlouho zlomit ani černá dvojice střelců. Charakterem se jednalo o pozici, kde silnější strana podle počítače vypustí výhodu, ale slabší se za moment opět zaplete. A jak to na dásních bývá, paradentóza se prodrala vším a byl konec. 3:2 Jakub v Sicilce zvolil svůj postup, což v mých očích znamená, že vždy uvidíte na desce zahrané a4. K tomu malá rošáda, černého monarcha zůstal v centru a zásadní byl zůstatek lehkých figur – bílý dva jezdci a černý dva střelci. Vše se začalo kazit zatouláním koně na a7, že by Kubův prokletý a-sloupec? Jednoho ihaháčka sice zachránil, ale do pasti se spolu s věžkou chytil ten druhý. Darovanému koni na zuby nehleď a seber ho! 4:2 Aktuálně vypadáme jako Rocky na konci čtvrtýho dílu a pokud nechceme odjet na ubytování jako sněhuláci bez uhlíku na puse, musí zabrat hráči na vrcholu i na chvostu sestavy! První kaz sestřelen na první. Zubním dělostřelcem se stává FM Petr W., následuje vzkaz pro pana G. – on zahrál Najdorfa bez přípravy, vyvrátil ti teorii, hmmm, a mlčíš, co G.? Pokud jste si pasáž se vzkazem s chutí převedli do podoby rapu, tak nejspíš nemáte hudební vkus. Šachově se vše posunulo do dračí roviny, takže jsme byli přítomni krásné oběti Jxe4, která nekompromisně až do konce partie určila útočníka a obránce. Petr stupňoval tlak, postupně odkrýval bílého krále, a dokonce přežil špatně reklamovanou třikrát opakovanou pozici (vůbec tam nebyla). Před matem se polský host vzdal. 4:3 A na scénu přichází protézy. Pokud chce být někdo přehnaně korektní, tak rovnou vysvětlím, že vůbec nemířím na věk aktérů posledního dohrávaného duelu. Jednoduše to byla první metafora, která mě osvítila při přemýšlení nad návratem do hry o body. Nicméně na poslední se opravdu utkali oba matadoři svých týmů. Petr M. se nenechal překvapit chybným úderem e5 v zahájení, pěšce sezobl a vytvořil si silné centrum. Dlouhé manévrování však nevedlo k rychlému bodu, nýbrž do koncovky jezdce proti střelci (pořád vyhrané). S ubývajícím časem na šachových hodinách a s přibývajícím časem v sobotním dnu se mohla lehká chybka urodit snadno. V jednu chvíli mohl černý skutečně sebrat jezdce a za pomoci hezkého manévru, který odhalila až analýza, pochytat všechny bílé uprchlíky. K tomu naštěstí nedošlo. Po 70 tazích a více než 5 hodinách hry jsme se dočkali vytoužené zubní náhrady. 4:4 Na závěr není moc co dodat. Po několikáté v sezóně jsme zbytečně promáchli a čeká nás perný závěr tohoto druholigového ročníku. Na to bude třeba dobít baterky!

Vít Kratochvíl