TJ Náměšť nad Oslavou A – ŠK Vysoké Mýto – 3. kolo

Víkend plný šachů aneb odevzdané daně, mýto i body

 Jeden víkend volný, druhý naopak zaplněný dvěma zápasy za sebou. To byl scénář, který obdrželo náměšťské Áčko po domluvení dohrávky 3. kola. Osobně mám tento systém rád, protože tmelí kolektiv a vybočuje z té české pevné dlouhé roky nastavené škatulky, že soutěže družstev se mají hrát pouze o nedělích. Nám se poštěstí minimálně jednou za sezónu víkend plný šachů uskutečnit, ale chápu, že někomu odehrání ligy za 5 víkendů jednoduše nevoní. Berme to jako obecnou úvahu. V sobotu se hraje mnoho rapidů nebo turnajů určených pro mládež, která se více a více zapojuje i do dospělého šachu. To je jedině dobře! Náš tým to pocítil v kolizi 2. ligy s Polofinále juniorů. Prostor pro celovíkendová družstva ubývá, ale omezit to zimní cestování by nebylo na škodu. Půlka zápasů se hraje v zimě a nemůžeme se divit vybrakovaným lednovým či únorovým sestavám. Myslím, že už jsem podobnou myšlenku v úvodu článku v minulosti použil. Každý si může udělat obrázek a nastavit priority. Následuje šachová předadventní nadílka.

“Přeloženým” soupeřem nám bylo Vysoké Mýto, zajíždějící na Vysočinu s bilancí jedné zápasové výhry a také jedné remízy. Při pohledu na zápis o utkání jsme byli jasnými favority. To je zrádná role, ale co se dělo dál, s klidem můžu přirovnat ke smyku na náledí nebo placení nečekaného mýtného – v tomto případě m(M)ýta. Začali jsme na výbornou, když Tomáš Košut pojal zahájení v duchu “nebudu nic vymýšlet, akorát ztratím čas”. Nebojte, nevznikl pekelníkův chaos, pouze se na desce objevila klasická varianta Caro-Kannu. Ploché nudě se náš hráč vyhnul obloukem, obětoval pěšce za slabá pole kolem černého krále a měl v plánu na nich úřadovat se svým střelcem. Lidsky to skutečně není příjemná pozice, což se ukázalo za pár tahů. Černý si nepohlídal klíčové pole a před ztrátou cennějšího materiálu se vzdal. 1:0 A bodujeme dál, i když na delší dobu je to jediná radost. Partii s nádechem pro tři výsledky sehrál Vašek Šetina. Pirc s g3 se mi při letmých pohledech líbil víc za bílého, ale možná se hostující a zkušenější hráč v podobné pozici už někdy ocitl. Další vyhlídky předurčil nejen počítač. Bílému se rozpadlo centrum, král je najednou jasně slabší a d-sloupec obsazený černým taky na sebevědomí nepřidává. Bez adrenalinu však šachy hrát nelze, a tak jsme svědky postupného oslabení rovněž u černého monarchy. Pár nepřesných tahů vede partii do opakování tahů, paradoxně při rovném materiálu. 1,5:0,5 Poprvé v sezóně usedl za šachovnici Ruda Zezula. Návrat po minulém ročníku snů se stal malou noční můrou. Po sicilsku si totiž dobře uvařil jenom bílý. K útoku použil zajímavý manévr Vf3-Vh3, který se vyvedl zejména díky absenci černých úderů v centru a také bílý jezdec vydržel na d4 velmi dlouho. Rudovi zbyla v rukách obrana, ale šance se postupně bortily pod utahováním šroubů proti slabinám. Před velkým ohňostrojem, který by způsobil mnoho popálenin, černý kapituluje. 1,5:1,5 Jednou za čas se stane, že dohraje nejprve první polovina stolů nebo jako v tomto případě, druhá polovina. Tím se logicky dostáváme k výkonu Davida Mičulky. Ten se dostal pod větší a větší tlak způsobený prostorovou převahou bílého. Několik postupů k zisku jasné převahy zůstalo za oponou, ale nakonec se Mýto dočkalo druhé výhry. Postupné tahání za nitky bránící stranu unaví a taktika bývá na straně aktivních šachistů. 1,5:2,5

O stavu zápasu jsem věděl pramálo. Tom mi vztyčením prstu gestem naznačil, že o něj se bát nemusím a to bylo na dlouhou dobu vše. Potřeboval jsem se prokousat ke 40. tahu, abych mohl vyrazit na kontrolní procházku. Krátké kouknutí na zapsané výsledky mi radost neudělalo. Řekněme, že můj výraz vypadal jako ten kapitána z filmu 22 Jump Street při ikonické scéně. Vyhledejte, pochopíte. Čekal jsem trochu lepší stav, možná doufal v opačné skóre. Přesuneme se na začátek mého boje za deskou. Repete z posledního zápasu loňské sezóny, příprava neproběhla, smířil jsem se s poziční masáží. Nic takového se ovšem nekonalo a po dlouhé době jsem někoho překvapil já (i když neplánovaně). Vznikla pozice, ve které mám jako černý šance na vytvoření centra s následným tlakem na dámském křídle. Tyto představy bortí bílý sebráním pěšce, které povede k mojí aktivitě a přihodí trochu pod zhasínající kotel. Po sérii jasných tahů jsem o pěšce bohatší a nastražím malou lest. Soupeř se do ní s vidinou věčňáků chytá a po výměnách nemá v koncovce s kvalitou méně šanci na záchranu. 2,5:2,5 Naděje na body v zápase je však těžce pod nulou. Na prvních třech deskách máme dvě horší a jednu vyrovnanou pozici. Na náledí napadl čerstvý prašan, daně k odvodu jsou zase vyšší a my čelíme krutému završení sobotního utkání. Naši krásně vzdorují, ale i přes svačinku z KFC na straně soupeřů, která by snad jako jediná mohla zapříčinit nějakou melu a obrat, nemáme dobré vyhlídky. Kuba Zezula složil karty jako první. Najdorfa už bílými párkrát slušně vytrestal. Tentokrát měla být na řadě poziční záležitost. Chleba začal být tvrdý okolo 20. tahu, kde se nabízelo sebrat fxe5, pozici otevřít pro dvojici střelců a zaměřit se na lup pěšce na f5. Je zcela pochopitelné, že přišla nejprve profylaxe. Černý mezitím vyztužil onoho píška a začínáme znovu. Různobarevní střelci věští remízový charakter, ale ještě jsou tam věže. Hostující hráč postupně proniká do pozice bílého a není vidět, jak bránit aktivní nástup všech jeho figur. 2,5:3,5 1. e4 c6 se nabízí k dívání také na dvojce, kde toto “ohavné” zahájení volí Tadeáš Hladký. Musím uznat, že podobné “carokanování” jsem snad ještě neviděl. Bílý má komplet jízdu, černý zase dvojku střelců, kdy Sg6 se moc dobře necítí, ale může udeřit později. Ukázalo se, že bílý nástup pěšců v kombinaci s malými hrozbami je o něco málo víc. Krásná taktika Jxf6 znamená, že je Tadeáš o kvalitu kratší. S redukcí materiálu a výměnou všech pěšců na východ od králů už se pouze čeká na techniku bílého. 2,5:4,5 Ejhle, my se těch Caro-srandistů (za tento trefný termín vděčíme panu Hrabalovi) nezbavíme. Petr Walek se na současné poměry dostal do nevídané časové tísně. Charakter pozice však nebránil tomu být černému rovnocenným partnerem. Náš lídr dokonce vydoloval pěšce. Koncovka vzniklá po první časovce je rovná, protože pěšci d5/e5 a dvojice střelců jsou dostatečnou kompenzací. Peťa dostal nabídku remízy, ale rozhodl se pro tým vytěžit z minima maximum a pokračoval v hraní. Riziko se proměnilo v boj o holé přežití, jelikož díky vydlážděné cestičce se černý král stane králem všech aktivních králů. Ve střelcovce prohráváme i poslední partii v hrací místnosti. 2,5:5,5

Vysokému Mýtu zápas vyšel na pět jedniček a tři z nich zvládli získat v popředí. To se jen tak nevidí a je třeba před tímto výkonem smeknout. Nám by plný bodový přísun jistě taky slušel. Podařilo se vyhrát hned následující den?

Vít Kratochvíl