| TJ Náměšť nad Oslavou | Jezdci Jundrov B | |||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| Kaňovský David H Z | 2383 | 1 | – | 0 | 2142 | Novosadová Kristýna V Z |
| Kratochvíl Vít H Z | 2253 | 1 | – | 0 | 2227 | Buchníček Petr V Z |
| Walek Petr H Z | 2262 | 1 | – | 0 | 2312 | Fiala Václav V Z |
| Mičulka David Z | 2013 | 0 | – | 1 | 2080 | Slepov Kyryl Z |
| Mičulka Petr Z | 2111 | 0 | – | 1 | 2235 | Bednář Jakub Z |
| Zezula Jakub Z | 1898 | 1 | – | 0 | 2043 | Mlýnek Petr Z |
| Košut Tomáš Z | 1871 | ½ | – | ½ | 1938 | Šípek Michal |
| Zelený Tomáš | 1873 | 1 | – | 0 | 1775 | Blata František |
| 5½ | – | 2½ | ||||
Důležitý a skvěle zvládnutý zápas proti papírovému favoritovi!
22. ledna navštívil náměšťský penzion brněnský tým Jezdci Jundrov, který před 7. kolem okupoval střed tabulky. I přesto, že soupeř měl před tímto kolem o 2 body méně, nebylo ani zdaleka na místě hovořit o tom, že bychom měli být favorité. Jezdci Jundrov je bezesporu nebezpečný tým nabitý velmi silnými hráči, kde čelo hájí mezinárodní mistryně, FIDE mistr a mistr a ani “zadek” týmu nestrádá, jelikož i poslední hráč základní sestavy má elo přes 2000. Zápas s náměšťským výběrem Jezdci nepodcenili a přijeli pouze s dvěma náhradníky, což z nich pro toto utkání dělalo mírné papírové favority. Jak už ale skupina srdnatých nováčků ve druhé lize několikrát tuto sezónu potvrdila – na papírové předpoklady se nehledí.
Jako první otevřel stav zápasu zástupce kapitána a pisatel těchto řádků. Pro ty, co mě dobře znají – ano, opravdu jsem dohrál první a ne, taky si nepamatuju, kdy k tomu naposledy došlo. :-). Můj soupeř zvolil perspektivní a velmi útočnou dračí variantu sicilské, kde jsem z relativně dobré pozice po zahájení začal tah za tahem více a více strádat, až se výhoda bíleho dočista rozplynula. V rovné pozici, která lidsky nevypadala příliš vábně, jsem byl naštěstí schopen najít počítačový tah a4, který mi ponechal drobné šance na vítězství. Po větších livkidacích přešla pozice do koncovky, kdy každý měl věz a černopolného střelce. Bílý (já) měl sice 2 pěšce více, nicméně jeden byl zdvojený izolovaný a druhé plně blokovaný, takže pokud výhoda byla, tak pouze symbolická. Soupeř mi dal naštěstí hned po přechodu do zmíněné koncovky pěkný dárek, když přehlédl kombinaci, po které buďto přejde do prohrané koncovky, nechá mě projít do dámy nebo dostane mat. Takové možnosti se soupeři nelíbily, a tak hodil ručník do ringu (1:0). Krátce po mé partii dohrál Tomáš Košut, jehož fazónu tuto sezónu nelze ignorovat. Proti mírnému favoritovi hájil bílé figury v něčem, co začalo jako Pircova obrana, pokračovalo jako Dračí sicilská a skončilo jako Phillidorova obrana. V tomto přelétávaní mezi zahájeními nebyl vůbec fanouškem Tomášovy pozice počítač, nicméně my jsme dobrá parta a fanouškem Tomášovy pozice jsme určitě byli. Při stupňujícím tlaku v centru našel Tomáš možnost hromadných likvidací, po kterých přešla pozice do nestejnopolných střelců s jedním párem věží. Soupeř ale remízu nechtěl. Jeho ruce však asi měly jiný názor, jelikož zopakoval třikrát stejnou pozici, což umožnilo Tomášovi reklamovat opakování tahů (1,5:0,5). Pěkně hrál celou partii Kuba Zezula, který černými moc pěkně přehrál velmi zkušeného veterána Petra Mlýnka. Pozice bílého sice vypadala místy velmi aktivně, avšak domácí hráč se nenechal rozhodit a sérií přesných tahů přešel do lepší koncovky, kterou příkladně zrealizoval (2,5:0,5). Tato partie je k přehrání na konci článku.
Chvíli nato skončila partie bývalého dlouholetého kapitána Petra Mičulky. Petr hrál opět zajímavé a dynamické šachy, kdy tentokrát hned v 9. tahu obětoval střelce na f7 za mírné pochroumání královského křídla soupeře. Ten však příkladně Petrovy hrozby odvrátil a postupně uplatnil převahu figury (2,5:1,5). Za tohoto stavu jsem opouštěl hrací místnost, jelikož jsem ten den v podvečer jel zpět do Prahy, takže následující výsledky nepůjdou choronologicky, nýbrž od první po poslední šachovnici. Na prvním stole zvítězil pěkně David Kaňovský, když získal z anglické velmi dobrou pozici. Soupeřka se nebála a vytahala pěšce před svým králem, což k jejímu neštěstí znamenalo pouze ztrátu jednoho z nich. Dejf výhodu pěšce zkušeně využil a ve věžové koncovce potvrdil roli favorita (3,5:1,5). Na druhé desce sehrál zajímavou partii Víťa Kratochvíl proti bývalému hráči třebíčské Caissy Petru Buchníčkovi. Víťa se nespokojil s relativně nepříliš živou pozicí a přihodil pod kotel pomocí výjezdu po krajnici. Víťův pěšec narazil až na svého oponenta na h2 a až do konce partie bral z h3 důležité pole g2, které posloužilo i jako opěrný bod pro Víťova bělopoláka. V oboustranné časové tísni Víťa prokázal, proč je mistr blesku a získal nekompromisně kvalitu. Po 40. tahu a zisku 30 minut na další rozmýšlení už soupeř nebyl schopen vytvářet žádné hrozby a Víťa materiální převahu s přehledem uplatnil (4,5:1,5). David Mičulka si v nedělní partii vyzkoušel, jaké je to být želvou, když černými figurami proti velmi nebezpečnému soupeři vystavil krunýř a zablokoval, co se dalo. Soupeři tak zbylo sice více prostoru pro manévrování, nicméně možných průlomů či vstupů do pozice černého nebylo mnoho. Na lámání chleba došlo až okolo 70. tahu, kdy už se začíná projevovat únava. Davidův soupeř Kyryl Slepov se pokusil o průlom na královském křídle, který sice přesnou obranou odvrátit nejspíše šel, nicméně pro člověka, a ještě k tomu s ubývajícím časem, bylo najít správnou obranu velmi obtížné. V náročných zápletkách byl Davidův soupeř bohužel na výši. Naneštěstí se nedalo spolehnout na soupeřovo příjmení a ve velmi náročné a dynamické pozici Slepov nebyl příliš “slepov” a naneštěstí pro Davida viděl úplně vše. Z této série nelehkých tahů, vyšel nakonec lépe bílý, kterému zůstala figura více a matové hrozby (4,5:2,5). Na poslední desce hájil domácí družstvo Tomáš Zelený, který byl jako jeden z mála papírovým favoritem. Svoji roli potvrdil – troufnu si říct – naprosto s přehledem, kdy zkušeně přešel do lepší koncovky, získal pěšce, postupně zvyšoval tlak a když ve věžové koncovce došel s pěšcem až na g2, nezbylo soupeř nic jiného, než podat Tomášovi ruku.
Tento zápas možná nevypadá na první pohled jako důležitý, ale jedná se ve skutečnosti o utkání, které Náměšti papírově “zajišťuje” udržení ve 2. lize. Zpravidla každý rok směřují všechny týmy k oněm magickým třinácti bodům, které se ukazují sezónu od sezóny jako dostačující, bavíme-li se o dalším účinkování ve stejné soutěži. I přesto, že současná tabulka už skoro určitě nenabízí šance na postup do vyšší soutěže, popere se i tak hladový nováček 2. ligy bezpochyby minimálně o medaili.
– Petr Walek –
Soupiska
